Která porušení vládních nařízení jsou přestupkem?

written by Tomas M. 249 days ago

Níže uvedený text prezentuje mé soukromé názory na uvedené téma. Již jsem se sám úspěšně hájil v několika soudních sporech a úředních jednáních, takže mám určitou zkušenost, nicméně nejsem právník, takže je nutné brát mé soudy a závěry s rezervou.

Bez ohledu na to, co si myslíme o platnosti nebo smysluplnosti nouzového stavu, dokud soud neurčí jinak, je nutné se vládními nařízeními řídit, nebo je porušit a přijmout důsledky takového jednání. Porušení vládních nařízení, vyhlášených v rámci nouzového stavu, je specifikováno jako přestupek (§34 zákona č. 240/2000 Sb.)

Co je to přestupek obecně

Podle §5 zákona č. 250/2016 Sb. je přestupkem: společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Aby tedy byl čin přestupkem, musí být společensky škodlivý, musí být výslovně označen, a mimo jiné musí být zaviněný (úmyslně nebo z nedbalosti).

Jak se přestupek posuzuje

Při posuzování, zda byl spáchán přestupek, se musí posoudit jednak formální znaky skutkové podstaty přestupku, to znamená, zda se stalo to, co zákon určuje jako přestupek, a druhak se také musí posoudit materiální znaky skutkové podstaty přestupku, to znamená okolnosti, které potvrzují či vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti.

Kdo o přestupku rozhoduje

Určit, zda se přestupek stal či nestal, není v rukou policie, jak by si mnozí mohli myslet. Policie má ve chvíli, kdy někoho takzvaně "přistihne", pouze "podezření" ze spáchání přestupku, a tento je teprve nutné projednat na příslušném obecním úřadě s rozšířenou působností. Tam se teprve rozhodne, zda se přestupek stal nebo nestal, a proti takovému rozhodnutí je ještě možné použít opravné prostředky (odvolat se a nechat rozhodnutí přezkoumat krajským úřadem, atd).

Co není přestupek

Z výše uvedeného plyne, že ne všechno jednání je přestupkem, i když vypadá jako porušení aktuálně vyhlášených vládních zákazů. Například, pokud je v rámci krizového zakázána zakázána konzumace alkoholu na veřejnosti, je to z důvodu zamezení šíření viru, ke kterému by mohlo potencionálně docházet, kdyby se lidé shlukovali před hospodami, popíjeli tam alkohol a prskali na sebe. Když tedy někdo takovýto zákaz poruší tím, že osamocen uprostřed náměstí exne pivo, nenaplní materiální znaky skutkové podstaty přestupku (není šance jak by někoho nakazil), a tudíž o přestupek nejde.

V podobném duchu o přestupek nejde, pokud během zákazu vycházení půjde někdo na procházku lesem, opět nenaplní materiální znaky přestupku a nemůže být za takové chování trestán.


Co hospody?

Domnívám se, že ani otevření restaurace v době nynějších zákazů není přestupkem, neboť samotné zpřístupnění restaurace veřejnosti neohrožuje zájmy společnosti. V současné době do otevřené restaurace kromě personálu nikdo přijít nesmí, protože platí zákaz vycházení i přes den, takže otevřením restaurace nikdo nikoho přímo neohrožuje. Jediný, kdo by mohl někoho ohrožovat, jsou hosté, kteří shlukováním pod jednou střechou již možná materiální znaky přestupku naplní, ale to už není možné posuzovat jako přestupek provozovatele podniku, v úvahu připadá pouze posuzování možného přestupku hostů. Pro zvýšení právní jistoty pak může provozovatel formou cedule zakázat vstup osob s nákazou, čímž je dle mého názoru úplně z obliga.

Podobně jako výrobce kuchyňských nožů nemůže nést odpovědnost za to, že jeho nožem někdo někoho zavraždí, tak provozovatel restaurace nemůže nést zodpovědnost za to, že se v restauraci někdo od jiného hosta nakazí, ať už žloutenkou, tuberkulózou, nebo COVIDem.

Je na zodpovědnosti a svědomí každého občana, zda v současné "pandemické situaci" chce chodit do restaurace, nebo dá přednost jiné činnosti v soukromí.

Smí policie vstoupit na soukromý pozemek?

Policie, ať už státní nebo městská, se řídí zákonem o policii (273/2008 Sb.), ze kterého plynou jak její oprávnění, tak povinnosti. Na skoukromý pozemek či do soukromé budovy smí příslušník policie vstoupit (paragraf 40) mimo jiné jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob. V případě zmíněné restaurace podle mého názoru vstup policie do budovy není nezbytný pro ochranu života a zdraví - tím, že do budovy vstoupí další osoby v podobě policistů se naopak zvyšuje potencionální riziko, že bude některá osoba skrytě přenášet nějakou chorobu. Dokážu si představit situaci, kdy má policie důvodné podezření, že konkrétní host je infekční, v takovém případě by byl tento postup adekvátní, ale domnívám se, že bez konkrétního podezření na konkrétní osobu nikoli.

Smí policie něco nařídit nebo zakázat?

Příslušník policie má dále také právo vyzvat občana, aby konal nebo se zdržel konání. Občan musí bohužel uposlechnout výzvy úřední osoby, bez ohledu na svůj soukromý názor o jejím smyslu nebo zákonnosti, a případné neuposlechnutí výzvy je přestupkem, s max sazbou 10 000 Kč. Tedy příslušník policie má právo například vykázat hosty z restaurace, či restauraci nechat zavřít, a legálnost či nelegálnost takového zákroku je možné teprve následně diskutovat u soudu. Ovšem i zde je možné najít určitá úskalí. Především to, že výzva jako taková má určité náležitosti, které policisté často ignorují. Policista je povinen (paragraf 10 zákona) výzvu formulovat tak, že vysloví slova "Jménem zákona!" následovaná výzvou samotnou. Dokud tato magická formule nezazní, není možné jakékoli pokyny či příkazy ze strany policie vnímat jako výzvu a není možné ani uvažovat o neuposlechnutí výzvy, když tato nebyla formálně nikdy vyslovena.

Jak už bylo ale uvedeno výše, i při případném neuposlechnutí výzvy má policie pouze "podezření" ze spáchání přstupku proti veřejnému pořádku, a to, zda se přestupek stal nebo nestal, může rozhodnout teprve příslušný úřad ve správním řízení nebo soud, a to trvá.

Bohužel policisté často zákon neznají a berou spravedlnost do svých rukou, takže bych se ani nedivil, kdyby v některých případech některého policistu napadlo začít hosty nebo personál zadržovat, či vynucovat si věci, na které nemají právo. V takovém případě je nutné zachovat klid, situaci zbytečně neeskalovat, v žádném případě se neuchylovat ke zvyšování hlasu či projevům násilí, a v ideálním případě si vše nahrát na video a mít dostatek svědků.

Závěr

Závěrem bych rád znovu zopakoval, že výše uvedené výklady zákona jsou mým soukromým názorem, který je sice do určité míry opřen o konkrétní osobní zkušenosti, ale stále platí, že doporučuji každému provést si podrobnější právní přeskum.

Buďme zodpovědnými občany, ale nenechme si od vlády či policie líbit věci, které jsou mimo jejich pravomoc.

Tomas M.

(c) 2021, Tomas M; rss